Jdi na obsah Jdi na menu

Homocystein a naše zdraví

23. 10. 2016

 

Homocystein a naše zdraví

 

Podceněné enzymy a „béčka“ – tak je možné stručně charakterizovat důležité zastoupení těchto látek ve stravě, jak nám je dokazuje současný stupeň poznání o homocysteinu, látce, která je ve správném množství nezbytná, aby v buňkách probíhaly řízené metabolické procesy. Mezinárodní výzkum, který probíhá na tomto poli už 30 let, vyvrátil cholesterolovou teorii a dokázal, že hlavní příčinou kardiovaskulárních onemocnění a dalších civilizačních chorob je právě homocystein.

Co je to za látku? A kde se tak najednou vzala, že o ní dříve nikdo nevěděl? Homocystein je aminokyselina, která vzniká ve speciálním biochemickém cyklu ve všech lidských buňkách. Výchozí látkou je aminokyselina metionin, která je jedním z koncových produktů trávení bílkovin. Homocystein vzniká v buňkách neustále od počátku života na Zemi. Bez této látky není život v jeho dnešní podobě myslitelný. Homocystein je nezbytný pro využívání kyslíku v buňkách, pro energetický metabolismus i pro rozmnožování buněk. K plnění těchto životně důležitých funkcí je molekula této látky obdařena velkou chemickou aktivitou, která však buňku nepoškozuje, protože za normálních podmínek se homocystein bleskurychle přeměňuje na jiné neškodné látky. K této přeměně potřebuje plně funkční enzymy. Fungování těchto enzymů závisí na kofaktorových vitamínech B6 a B12, které doplňují enzymy homocysteinového cyklu ve funkce schopné jednotky. Třetí podmínkou fungování je dostatek kyseliny listové z potravy.

A zde je kořen potíží: problémy s homocysteinem měli lidé vždy. Nebyly časté, nebyly pojmenované a nikdo dlouho netušil, že homocystein existuje. Byl objeven v roce 1932 De Vigneaudem bez rušení jeho úlohy a nebezpečnosti. Ale teprve po roce 1945 se začala měnit skladba stravy velkých populačních celků tak, že v ní markantně začalo ubývat přirozených zdrojů kyseliny listové a vitamínu B6 a buňky začaly ztrácet schopnost homocystein beze zbytku metabolizovat. To se začalo dít v období, ve kterém stoupala spotřeba masa a masných výrobků, mléka a mléčných výrobků, tedy zdrojů, ze kterých vznikalo i více homocysteinu. Tyto protichůdné trendy způsobily, že téměř současně s těmito změnami začal vzestup úmrtnosti na srdečně cévní onemocnění a s několikaletým odstupem se projevilo také zvyšování výskytu nádorů.

Přebytečný homocystein nemůže zůstat v buňkách a přechází do krve, kde se hromadí. V návaznosti na vzestup hladiny homocysteinu v krvi vznikají četné zdravotní problémy. Proč, když se jedná o produkt vlastních buněk a lásku potřebnou pro život?

Problémy jsou důsledkem jeho mimořádné chemické aktivity. Ta působí, že vyšší množství homocysteinu v krvi, než je fyziologický, je pro organismus toxické. Toxicita nahromaděného homocysteinu vyvolává znik volných radikálů, narušuje enzymy a tím i jimi řízené chemické procesy v buňkách. Dochází k poškození vazivových vláken, poruše tvorby DNA, neurotoxickému působení, což vše dohromady spouští kaskádu rozvoje nejrůznějších civilizačních chorob.

Aby k těmto stavům nedocházelo, musí mít tělo dostatečně funkční systém odbourávání homocysteinu, který se udržuje dostatečným přívodem tří vitamínů skupiny B: kyseliny listové, vitamínem B6 a B12. S postupujícím věkem také klesá produkce vlastních enzymů, proto je potřeba tyto enzymy ve stravě úměrně k věku a zdravotnímu stavu doplňovat vhodnou stravou (dostatkem zeleniny) nebo potravinovými doplňky.

U toho, kdo sleduje objevy v medicíně, směřující k omezení vzniku a nárůstu civilizačních chorob, může nastat problém správně se orientovat v rozsáhlé řadě nových, někdy si protiřečících poznatků a v důsledku toho vzniká nedůvěra přijímat nová fakta. Mezi nimi se stává pevným bodem neustále potvrzovaná skutečnost, že hlavní příčinou a současně společným jmenovatelem všech těchto chorob je zvýšená hladina homocysteinu.

S ohledem na epidemiologické souvislosti a ve vztahu k toxickému působení na buňky a jejich enzymy to zní velmi logicky. Český lékař k tomu poznamenal: enzymy jsou život. A nejvyšší autorita v makrobiotice, pan Michio Kushi vyhlásil, napsal a dokázal: všechny nemoci pocházejí z nesprávné výživy a všechny se nechají stravou léčit. K tomu je vhodné dodat, že existují studie malých komunit, žijících v „primitivních“ podmínkách, přesněji řečeno bez škodlivých vlivů civilizace a tyto kmeny neznají žádnou z nemocí, kterou označujeme pojmem „civilizační“.

Řada studií poskytuje převratné důkazy, z nichž mezi nejzajímavější patří tři následující:

1. v roce 1962 se v USA v rámci programu na snížení počtu kardiovaskulárních onemocnění začala obohacovat mouka, používaná na pečení chleba a ostatního pečiva vitamínem B6 – pyridoxinem. Po období 35 let se dostavil překvapující výsledek ve 30 % snížení infarktů a mozkových příhod.

2. Koncem 90. let proběhla v Anglii studie pro ženy s rizikovým těhotenstvím, původně naplánovaná na čtyři roky. Ta však musela být předčasně ukončena už v polovině, tedy po dvou letech pro vážné důsledky. Jaké? Kvůli kontrolní skupině žen, která užívala jen placebo. V závěrečné zprávě bylo uvedeno doslovně: je neetické odepírat těhotným ženám kyselinu listovou a tak je vystavovat riziku potratu a poškození plodu.

3. V roce 1999 proběhla v Praze studie se 150 dobrovolníky v průměrném věku 56 let, kteří si na začátku nechali změřit hladinu homocysteinu, jejíž průměrná hodnota činila 11,64 mikromolů/litr. Po dobu šesti týdnů brali odborníkem stanovené dávky tří známých vitamínů bez přídavku enzymů a konci jim byl opět změřen homocystein, jehož průměrná hodnota klesla na 7,98 mikromolů/litr. Ta je pod hranicí relativní bezpečnosti 9 mikromolů/litr, navrženou prof. Refsumovou. Byl zaregistrován i opačný případ: sebevědomý jednotlivec dva roky po tomto experimentu odvážně vyhlásil, že se cítí být trvale zdráv a tudíž přestává brát potřebné denní dávky těchto vitamínů. Jeho vyzývavý postoj trval přesně devět měsíců, než jej skosil slabý infarkt.

Tyto příklady a experimenty přesvědčivě dokazují, jak zásadní význam může mít využití poznatků o homocysteinu. Význam se přenáší i do nádorových onemocnění: při výzkumu metabolických změn, ke kterým dochází v buňkách při vyšší hladině homocysteinu, zjistil Američan McCully závažné skutečnosti. Při vyšší hladině homocysteinu slábnou mechanismy, bránící před zvratem normální buňky v nádorovou. Naopak se objevují faktory, které tento zvrat podporují. Navíc zvýšená hladina homocysteinu zeslabuje účinnost imunitních procesů, které při plné výkonnosti dokážou vznikající nádor zničit, ale při oslabení nezabrání jeho růstu. Na výkonnosti imunitního systému závisí osud všech snah o léčení pacientů s nádorovým onemocněním. S podlomenou imunitou je jen malá naděje na dobrý výsledek.

Tyto velmi povzbudivé objevy a relativně všem dostupný způsob udržování hladiny homocysteinu na nízké úrovni by ale neměly nikoho ukolébat či dokonce svést k sebevědomému přesvědčení, že je zdráv a může přestat respektovat důležité poznatky výživy a zásady zdravého životního stylu, z nichž mnohé jsou prověřeny staletími.

V souvislosti s přibývajícími poznatky a zkušenostmi s léčením civilizačních chorob lze říci, že pokud se někdo léčí s civilizační chorobou při ponechání zvýšené hladiny homocysteinu, není léčen kauzální (není léčena příčina). Mnoho lékařů si zvyklo předepisovat svým pacientům léky, které působí pouze symptomaticky (potlačují jen některý nepříjemný příznak onemocnění), jako by si neuvědomovali, že pouze symptomaticky působícími léky nemohou přispět k vyléčení pacienta. Dnes se již jen malá část pacientů s takovým léčením smiřuje a je ochotná v tomto nepříznivém stavu žít.

Přehled většiny civilizačních onemocnění, které jsou doprovázeny zvýšenou hladinou homocysteinu: kardiovaskulární choroby (infarkt a mozková příhoda), nádorová onemocnění, diabetes, chronický únavový syndrom, artróza, osteoporóza, epilepsie, roztroušená skleróza, zánětlivé a vředové nemoci trávící soustavy, Parkinsonova a Alzheimerova nemoc, migrény, poruchy spánku, alergie, vysoký krevní tlak, nervozita, deprese, poruchy vazivového ústrojí, nízká imunita, bolesti hlavy a další.

Byla zjištěna souvislost mezi zvyšováním hladiny homocysteinu a cholesterolu, který se ukázal být faktorem, závislým na homocysteinu podobně jako krevní tlak. Podobně také existuje vztah mezi dobrou imunitou a nízkou hladinou homocysteinu a naopak. Proto má-li někdo během chladného zimního období několik virových onemocnění je to varování, že jeho imunita nefunguje, protože její mechanismy jsou poškozené zvýšeným homocysteinem. Toto varování míří k nebezpečí nádorového onemocnění, které dostává při porušené imunitě akutní charakter.

V budoucnu, až budou současné klinické studie nahrazeny studiemi zaměřenými na homocystein, získáme poznatky o přirozené regulaci (odbourávání) homocysteinu u populací z různých podnebných pásem. Svým významem mohou dominovat ty oblasti, kde výrazně převažuje živočišná strava, např. Mongolsko a kraje za polárním kruhem, kde se rostlinná strava prakticky nevyskytuje a přesto zde lidé při tradiční stravě netrpí civilizačními onemocněními. Dříve, než si výdobytky civilizace začaly vybírat svou daň v podobě rozšiřujících se nemocí, byly národy zdravější. Komplexním využitím současných i v budoucnu získaných poznatků bude možné vyvinout účinné formy léčby a prevence, které ve spojení s tradičními způsoby, jak je upřednostňuje přírodní energetická medicína, mohou být dostupné prakticky všem, kterým skutečně záleží na svém zdraví. Tím se civilizační choroby v krátkém čase mohou dostat pod kontrolu. Již dnes lze bez nadsázky říci, že díky současným poznatkům o homocysteinu jsou tyto choroby z velké části zbytečné!